Panorama - 12/2020
Slatinské hospody a jejich historie
Ve Slatině stávala hospoda již od starodávna. V roce 1578 věnoval Adam Boubinský, pán na Třebomyslicích, městskému špitálu v Horažďovicích výsadní krčmu ve Slatině. V roce 1654 náležela ke Kadovu a byl na ní Václav Krčmář. Pole neměl, ale držel si jednu krávu. V neznámé době se dostala ke statku bezděkovskému a s ním pak v roce 1682 byla prodána ke Lnářům. Roku 1723 prodala Marie Josefína hraběnka Küniglová slatinskou hospodu Václavu Ferdinandu Kunášovi z Machovic za 3000 zlatých, který ji připojil ke svému slatinskému statku. Od roku 1696 byla v držení několika generací rodu Šimůnků až do roku 1913. Z doby, kdy Šimůnkové hospodu drželi, je tento zápis:
Dne 1. ledna 1701 ujmul se hospody panské Václav Šimůnek se vším příslušenstvím a sice komornou, maštalí, chlévem, sklepem neb šíjí, polí pod 9 srychů v 6 kusech, luk pod čtyři vozy sena. Kterážta hospoda dobře vystavená byla, ročně z ní platil 9 zlatých. Hospoda během let zpustla neb shořela. Ujmul se hospody syn jmenováno Šimůnka, též Václav, on ji znovu přikryl a též tesařům za jejich práci zaplatil. Od Andresa Brauna za 170 zlatých koupil a se vším právem, gruntem, půdou neosetou a lukami, též sednicí, vedle malej pokojíček, kancelář, loch, komora, koňskou též kravskou maštalí a roku 1758 při sv. Jiří zcela zaplatil.
Povinnosti na tej hospodě jsou:
- Celoroční činži 15 zlatých na dva termíny při sv. Jiří a sv. Havle vrchnosti zaplatit,
- Panské pivo, jak jej ze spilky neb přívarku dostanete, nefalšovat a takové dobré spravedlivě prodávati a hostům za jejich peníze věrně posluhovati, míru spravedlivou dávati a ne malou, v ničemž nešiditi. Kdyby se cokoliv takového podezřelého proneslo, tak šenkýř 3 kopy pokuty Milostivé vrchnosti složiti povinen bude
- Též posudné a tak zvanou šrůtku na každý sud 35 krejcarů dáti a také od zapsání každého sudu 3 krejcary za vyšenkované pivo hotovými penězi zaplatiti.
- Kdyby ale do dluhů upadl a ta hospoda prodána býti měla, vrchnost podle své libosti právo má se vším vládnouti a hospodu novým šenkýřem osaditi,
- Na každé posvícení šenkýř od vrchnosti dostane jednu borovici, aby veselý lid a chasa pro nějaký nedostatek v hospodě světla netrpěla
Poslední majitel Matěj Šimůnek nar. 24.02.1843 hospodu tak zadlužil, že na žádost Parostrojního pivovaru právovárečného měšťanstva ve Strakonicích byla u Okresního soudu v Horažďovicích 29. května 1913 provedena dražba všech budov a polí i zemědělských zásob a nářadí, mimo jiné též v hostinské místnosti „3 starších stolů, 10 starších židlí, 4 starších laviček, 46 sklenic a 15 porculánových táců. Ocenění hospody i s pozemky činilo 16.120 K, vyvolávající cena byla 12.250 K. Hospodu koupil rod Průchů a říkalo se jí „Hospoda U Průchů“. V hospodě bývalo posvícení, bály a jiné veselice, zapíjeli se nově narození spoluobčané a vyprovázeli se na poslední cestu na kadovský hřbitov zemřelí občané Slatiny.
Autor: Josef Smitka
Později tato hospoda patřila pod Jednotu Sušice a provozovala ji paní Blažena Průchová, manželka pana Františka Průchy. Ten pracoval v zemědělském družstvu jako krmivář, ale více byl v širokém okolí známý jako šikovný řezník. Byl také dobrý společník, nezkazil žádnou zábavu, ba naopak vždy uměl poutavě vyprávět. Měl rád svoje děti, vnoučata a vždy dokázal pomoci. Rozdával kolem sebe dobrou náladu a ve Slatině na něho často vzpomínají jak místní, tak chalupáři z Prahy. Prvního prosince 2020 si připomínáme desáté výročí od jeho úmrtí.
Zapsala: Marie Šolcová
Druhá slatinská hospoda byla u Benedyktů č. 6 (Kroupů, dnes Karhánků). V tomto hostinci byly položeny začátky slatinského školství, protože zde byla otevřena první školní učebna, kterou kolem roku 1892 zapůjčil hospodský Benedykt. Pozdějším vlastníkem byla rodina Václava Kroupy, který se narodil v roce 1862 v Újezdě u Chanovic. Součástí této hospody byla i dosti velká hospodářská usedlost.
Třetí slatinskou hospodou byla hospoda čp. 46, známá pod názvem „Hospoda U Říhů“. Původně to bývala židovská hospoda, v roce 1838 ji držel Juda Hasterlík. Okolo roku 1900 ji vlastnil starosta obce Pavel Švec, který byl spolu s učitelem Josefem Drnkem iniciátorem založení hasičského sboru ve Slatině. Ustavující schůze se v této hospodě konala 5. února 1905 a hospoda se pak na dlouhou dobu stala „ spolkovou místností“ sboru. Později byla majitelkou chalupy čp. 46 dcera Anna, která se provdala za Karla Říhu, řezníka, syna hostinského Říhy ze Záboří.
Pořádaly se zde taneční zábavy, ale především se k Říhovům chodívalo v neděli odpoledne na pivo. Scházeli se zde mladí i staří, někteří hráli karty, jiní si vyprávěli. Když se sešlo několik účastníků z první světové války např. Karel Kolář, František Ladman, Josef Slivoně a další, měli mladí co poslouchat. Hostinský Říha byl k lidem úslužný a poctivý.
Převzato z kroniky obce Slatina