Panorama - 9/2022
Připomínka podzimních svátků a zvyklostí
Posvícení
Nazývané také hody ( na Moravě) nebo krmáš ( ve Slezsku) se slaví od podzimního léta do konce listopadu. Původně bylo oslavou sklizně a požehnáním darů země a poděkováním za ně. Tyto dny si všichni užili v radosti s mnoha společnými rituály a tancovačkou. Posvícení bývala velká sláva, opravdické hody, s náročnou přípravou. Slaví se v každém městě či vesnici jindy. Posvícení se slaví v čase, kdy byl posvěcen nový kostel. „ Posvícení“ znamená totéž jako „ posvěcení“ nového kostela. Pro obec a její obyvatele to byla mimořádná událost, protože jeho stavbě obvykle věnovali mnoho práce a peněz. Prvním posvícením v roce bývá posvícení bartolomějské (24.8.). Nejčastěji se ale posvícení slaví na Václava (28.9.), Havla (16.10.) nebo Martina (11.11.). Poslední posvícení je kateřinské (25.11.). V 18. století se Josef II. rozhodl dát věcem řád a zavedl takzvané císařské posvícení, a to třetí neděli v říjnu.
Havelské posvícení
Protože lidé slavili posvícení v každé vsi v jiný týden (a zároveň se hojně také navštěvovali), byl to zmatek a nebyl čas na práci. V 18. století se Josef II. rozhodl dát věcem řád a zavedl takzvané císařské posvícení, a to třetí neděli v říjnu. Obvykle je to první neděle po svátku svatého Havla, který připadá na 16. října. Císařova myšlenka se ale v praxi neprosadila – posvícení se i nadále konala podle původních termínů a havelské neboli císařské se k nim přidalo ještě najvíc.
20. října – den stromů
Tato tradice vznikla v Nebrasce, kdysi zvané „ krajina bez stromů“. Jeden z osadníků tam začal stromy pěstovat a vyzýval ostatní kolem ke stejné činnosti, aby stromy jednak zabránily erozi půdy, ale také poskytovaly stín pod pálícím sluncem. Z USA se svátek rozšířil po celém světě. Říká se, že každý muž by měl postavit dům, zplodit syna a vysadit stroj. A také často bývá vysazován strom při narození dítěte.
28. října – den vzniku samostatného československého státu
Tento den v roce 1918 vzniklo Československo, přestali jsme být součástí Rakouska-Uherska. Oslavuje se například na Vítkov, kde se koná tradiční vojenská přehlídka, nebo na Hradčanském náměstí, kde probíhá slavnostní přísaha příslušníků Armády České republiky. Prezident jmenuje generály a uděluje státní vyznamenání. Řada památek, muzeí či hradů a zámků mívá v tento den volný vstup. Zkuste některé z nich navštívit.
Změna času – poslední víkend v říjnu
Obvykle se dočteme, že přecházíme na zimní čas, což je ale chybné označení, protože se nejedná o protiklad letního času, ale o prosté navrácení času do standardního času středoevropského. Poslední neděli v říjnu tak spíme o hodinu déle, ve 3:00 h se ručičky hodinek posouvají na 2:00 h. A večer nastává brzy tma.
Halloween
Naše listopadové Dušičky bývají v současné době zejména u rodin s dětmi často zastíněny anglosaským lidovým svátek Halloween. A protože se mu u nás daří čím dál lépe a děti ho chtě nechtě slaví (na hodinách angličtiny, karneval v celé škole, všudypřítomná nabídka strašidelných věcí), měli bychom i tento svátek umět vysvětli. Do Spojených států, odkud se tento zvyk celosvětově šíří, se dostal společně s irskými přistěhovalci, kteří si s sebou nesli dědictví keltských předků, a název vnikl zkrácením anglického „ All HallowśEve“ tedy „ Předvečer Všech svatých“. V anglicky mluvících zemích se děti obléknou do strašidelných masek a vyrazí na koledu. Dostávají od sousedů zejména sladkosti.
Nejznámějším motivem oslav je dlabání dýní a zapalování svíčky uvnitř této dýně. Z vydlabané dýně se světýlkem se stane náš ochránce před zlými silami. A také se věří, že díky světlu najdou duše našich blízkých, kteří již s námi nejsou, cestu domů.
2. listopadu – Dušičky
Když na Dušičky jasné počasí panuje, příchod zimy to oznamuje. Lidový název „Dušičky“ je v kalendáři uváděn jako „ Památka všech věrných zesnulých“ (zkráceně Památka zesnulých a navazuje na den před tím, svátek Všech svatých ( 1. listopadu). Oba svátky jsou vnímány jako jeden celek, připomínáme si během nich své zemřelé blízké. V kostelích se na Dušičky konají mše, při nichž se lidé modlí za spásu zemřelých duší, na hřbitovech se zdobí hroby květinami a věnci z chvojí a zapalují se svíčky.
11. listopadu – svátek sv. Martina
Na svatého Martina kouřívá se z komína. Svatý Martin na bílém koni jede. Svatomartinské posvícení je asi nejznámější posvícení. Peče se husa, která je právě v tomto období ta nejlépe vykrmená a tučná. Ochutnává se nové, svatomartinské víno. Na venkově bývalo posvícení spojeno s roční odměnou: na Martina hospodář prodlužoval smlouvy a platil mzdu pracovníků, stejně tak obce vyplácely své zaměstnance – učitele, ponocné. Má to svoji logiku – bylo sklizeno, ví se, jak úspěšný byl rok, je méně práce a brzo tma a může se hodovat.
A kdo vlastně Martin byl? A jak s tím souvisí husy?
Martin Tourský se narodil na přelomu roku 316-317 na území dnešního Maďarska. Jeho otec byl důstojníkem římské armády a i pro svého syna Martina chtěl životní dráhu vojáka. Martin vstoupil do armády, byl ale hluboce věřící a během služby přijal ve svých 22 letech křest. Legenda říká, že když Martin projížděl na koni a kontroloval hlídky, potkal žebráka, prosícího o almužnu. Protože u sebe neměl peníze ani jídlo, popadl meč, rozpůlil jím svůj vojenský plášť a polovici pláště podal žebrákovi, aby se ten ohřál. Z armády Martin odešel, protože mu jeho víra nedovolovala zabíjet. Když pak v Tours zemřel biskup, místní přemlouvali Martina, aby se této hodnosti ujal. Ten odmítal, schoval se v husinci, kde ho podle legendy měly husy vyhýkat a tak jeho úkryt prozradit. Nakonec byl v roce 371 vysvěcen na biskupa a celý život věnoval chudým a potřebným. Zemřel v 80 letech a jeho pohřeb se konal 11. listopadu a právě toto datum zůstalo pro pozdější oslavy svatého Martina
17. listopadu – státní svátek – Mezinárodní den studenstva
Jako jediný mezinárodní svátek má původ u nás. Byl vyhlášen k památce 9 českých studentů, které popravili nacisté kvůli jejich protestům proti uzavření vysokých škol a nacistické okupaci. A právě 17. listopadu 1989 demonstrovali studenti proti komunistické vládě na Národní třídě, přes 500 studentů bylo zraněno.
22. listopadu – Svatá Cecílie sněhem pole kryje
Na svatou Cecilii, patronku hudebníků, se často pořádaly koncerty, plesy a taneční zábavy. Byla to téměř poslední možnost se veselit před začátkem adventu, který je časem zklidnění i půstu.
25. listopadu – Svatá Kateřina – Kateřina na ledě, Vánoce na blátě
Podle pranostiky Svatá Kateřina strčí housle do komína a sundá kolovrat z půdy. Zábava utichla, skončila doba posvícení a nastal adventní čas a také období přástek.
Zpracovala: Marie Šolcová