Kamenická tradice ve Slatině
Opracování kamene a jeho využití k lidské potřebě se v průběhu věků stalo významným prvkem lidské kultury. Díky kameni a jeho opracování máme vědomosti o tom, jak lidé žili. Vypovídají nám o tom staleté stavby sídel, božích muk, křížů, kašen a mnoha dalších odkazů "kamenného dědictví".
Kamenictví v oblasti Blatenské pahorkatiny má staletou tradici. Již středověké stavební hutě strakonických johanitů i nepomuckých cisterciáků těžily z kvality zdejší žuly. Na jejich tradici navázala řada dalších kamenických mistrů. Z roku 1551 máme zprávu o mistru Odrovi, kameníku z Blatné, r. 1665 se připomíná kamenický polír ze Lnář Johanes Donát, který působil zejména při stavbě tamního kláštera, a mistr Dominik Fontána, který v roce 1681 pracoval na tvrzi v Bezděkově. Mnoho staveb v okolí bylo vytvořeno rukama dalších vynikajících kamenických mistrů: Simonem Posserem (1685), Kašparem Veselým (1689) a zejména Markem Lancknem ze Salzburku (1689). Kadovský kameník Josef Kubát, připomínaný r. 1737, prováděl přestavbu kadovského kostela. Barokní charakter lnářským stavbám dával Jan Kelber (1788). Známé byly kamenické rodiny Berků, Krejčů, Fialů.
V 18. - 19. století v pásmu od Kadova přes Slatinu k Lažanům Defurovým a Maňovicům byly otvírány desítky malých lomů k příležitostné těžbě žuly. Z větších pak jmenujme lom Slatinu, ve kterém v době stavby c. a k. železničních drah těžila kámen skupina italských kameníků pod vedením mistra Leonarda Grittiho. Později zde těžili bratři Matěj a Tomáš Vančurové, kteří zpracovávali kámen na stavby v Pešti (dnešní Budapešt), nejnověji pak Václav Pešule. Po znárodnění patřil slatinský lom Průmyslu kamene v Příbrami, dnes je v rukou rakouského podnikatele.
Po postavení železniční tratě přes Blatnou v roce 1899 se otevřely pro kamenické výrobky velké možnosti odbytu. Na Blatensku vznikla řada kamenických firem, mezi nimi i firma Jana Barona v Kadově. Za účelem lepšího odbytu bylo v Kadově v roce 1921 založeno družstvo pro odbyt žuly, které neslo název "Jihočeský kamenický průmysl". V roce 1927 svoji činnost ukončilo. Zatímco slatinský lom je již desítky let v nepřetržitém provozu a svoji činnost rozšiřuje, v Kadově již dávno neexistuje.
Dnes se při těžbě a zpracování žuly používají nejnovější technologie, dříve se veškeré práce prováděly převážně ručně. Přesto šikovní kameníci dokázali vyrábět velký sortiment výrobků. Vyráběli dlažební kostky, obrubníky, patníky, mezníky, schody, parapety, vchodové i okenní zárubně (futra), římsy, mostní kvádry, pomníky, sloupy, koryta, vodárny a jiné výrobky. Byly to výrobky, které byly vlastně uměleckým dílem každého kameníka. Ke známým kameníkům ve Slatině patřil zejména rod Valachů, Klepsů, Zoubků a další.
I dnes kameníci ve Slatině navazují na své výborné předchůdce. Mimo mohačetný sortiment výrobků dokáží vytvořit i umělecká díla. Jmenujme alespoň pomník Voskovce a Wericha na Olšanských hřbitovech, schody z Karlova mostu na Kampu v Praze, pomník košického biskupa, různé pamětní desky a jiné výrobky.
Jako přopomínka kamenické tradice ve Slatině, ale i v jejím okoli, vznikl projekt Kamenických slavností - Slatinský patník. Více informací o projektu, který již přesáhl hranice České republiky, se dozvíte pod následujícím odkazem - Slatinský patník.
