Kadov
Farní kostel sv. Václava - Původně farní chrám sv.Václava, tvořený čtyřhranným presbyteriem a podélnou lodí. Byl zděný a pokrytý kůrkami. Interiér chrámu byl osvětlován několika malými úzkými okny. Uvnitř se nacházely tři oltáře zasvěcené sv. Václavovi, Paně Marii, a sv. Janu Nepomuckému. Ve zvonici byly umístěny tři malé zvony. Okolo chrámu se rozprostíral hřbitov. Vzhledem ke stáří a špatnemů stavu, nechal Jan František Kristián hrabě Sweerts Spork, pán ze Lnář, chrám zbořit a zbudovat na vlastní náklady nynější barokní kostel sv. Václava s třemi kopulemi a věží. Do báně byl 12. června 1765 vložen pamětní spis, podle něho na stavbě pracovali: Kašpar Švankmajer – mistr zednický, Jiří Kaplan – mistr tesařský a Jan Šole – mistr kovářský. Nový chrám byl slavnostně posvěcen 29. září 1765. Na kruchtě jsou varhany z roku 1768. Dále stojí za povšimnutí kríž na křtitelnici a socha P. Marie Lurdské. V sakristii jsou dosud náhrobní kameny Jana Zábořského z Brloha, Ofky z Kladrubec a Jana Čabuzského z Prostého. Náhrobky Alex. Zábořského z Brloha , jeho manželky Kat. Zábořské z Jilmanic a prvního kadovského faráře Mat. Rybičky jsou zasazeny ve východní zdi sakristie. Náhrobní kámen s podobami dvou dítek Alb. Zábořského je zazděn u severního vchodu na hřbitov. Na tento hřbitov se přestalo pochovávat někdy v r. 1850. Na věži ozdobené hodinami visí tři zvony. Dva jsou z roku 1760 a jeden byl přelit r. 1840. U hlavního vchodu byl v r. 1899 postaven misionářský kríž.
Fara - Faru můžeme najít severozápadně od kostela za budovou školy. Farní budova byla vystavena v r. 1758. Nejstarší matrika křestní pochází z r. 1660, památní kniha byla založena r. 1761.
Stará tvrz - Stará tvrz byla původně dřevěné vladycké sídlo, které bylo obehnáno příkopem. Prvním vladykou byl Racek ze Žihobec, který byl v r. 1362 patronem kostela. Bývalá tvrz byla na počátku dvacátého století přebudována na sýpku. Severní křídlo bylo zvýšeno a rovněž přeměněno na sýpku. V západním křídle se dochovaly oba renesanční štíty s arkýřem a tři veliké sklepy. Okolo r.1661 býval při tvrzi také pivovar, v němž sládek Martin Sosna vařil pivo. Ke tvrzi také patřila zahrada, která proslula vzácnými druhy květin a stromů. Příkopy byly osázeny vzácným druhem lip, jejichž listy se podobaly kněžským kvadrátkům. Byly pokáceny r. 1749.
Kaple s hraběcí hrobkou - Dříve ke kapli Nalez. Sv. Kříže vedlo pěkné stromořadí. Kaple byla zbudována v jednoduchém gotickém stylu, půdorys má podobu kříže. Základní kámen položil 25. dubna 1856 hrabě Václav Linker z Lucemviku, pán ze Lnář. Stavba byla ale dokončena a vysvěcena r. 1863. V kapli byly slouženy několikrát do roka fundační mše svaté. Okolo kaple byly vysázeny lípy a také zde byl zbudován hřbitov. Hřbitov byl již používán od r. 1680. V r. 1887 byla na hřbitově postavena úmrlčí komora (márnice). Uprostřed hřbitova stojí železný kríž.
Kadovský viklan - Viklan se nachází v malém lesíku naproti Obecnímu úřadu v Kadově. Je to velký žulový kámen, který svým těžištěm spočívá na vyčnívající skále. S tímto kamenem se dalo velmi snadno pohybovat. Vznik kamene se vysvětluje postupným zvětráváním horniny. Někteří archeologové spatřují v kameni obětiště starých pohanských bohů. Výška kamene je 1,5 m, jeho váha se pohybuje okolo 30 tun a obvod měří 11 m. Na konci 19. století byl Viklan násilně shozen a až do r. 1983 ležel na zemi. V tomto roce tým nadšenců pod vedením Ing. Pavla Pavla usadil Viklan na původní lože. Kámen na tomto místě setrval čtyři roky a pak byl znovu shozen. V r. 1987 byl opět dopraven na správné místo a opatřen klíny, které zabraňují pohybu a tím i úrazům ke kterým by mohlo při opětovném pádu dojít. Viklan byl prohlášen za chráněný přírodní výtvor.
Obří hrnce v žulových kamenech - Dalším populárním žulovým úkazem je obrovský žulový kámen s několika miskovitými prohlubněmi, který se nachází ve vršku Vysokém, který leží mezi Kadovem a Málkovem na východ od silnice. O tomto kameni se vypráví, že na něm sv. Vojtěch hlásal učení Kristovo v naší krajině a unaven usnul. Další kameny, které jsou rovněž známé miskovitými prohlubněmi, se nachází ve vršku Hora, který se nalézá za Kadovem směrem na Vrbno na jih od silnice. Hora s nejvyšším geodetickým bodem v drívější době nabízela nádhernou vyhlídku do kraje. Dnes je toto místo zarostlé vysokým stromovím.
Fara - Faru můžeme najít severozápadně od kostela za budovou školy. Farní budova byla vystavena v r. 1758. Nejstarší matrika křestní pochází z r. 1660, památní kniha byla založena r. 1761.
Stará tvrz - Stará tvrz byla původně dřevěné vladycké sídlo, které bylo obehnáno příkopem. Prvním vladykou byl Racek ze Žihobec, který byl v r. 1362 patronem kostela. Bývalá tvrz byla na počátku dvacátého století přebudována na sýpku. Severní křídlo bylo zvýšeno a rovněž přeměněno na sýpku. V západním křídle se dochovaly oba renesanční štíty s arkýřem a tři veliké sklepy. Okolo r.1661 býval při tvrzi také pivovar, v němž sládek Martin Sosna vařil pivo. Ke tvrzi také patřila zahrada, která proslula vzácnými druhy květin a stromů. Příkopy byly osázeny vzácným druhem lip, jejichž listy se podobaly kněžským kvadrátkům. Byly pokáceny r. 1749.
Kaple s hraběcí hrobkou - Dříve ke kapli Nalez. Sv. Kříže vedlo pěkné stromořadí. Kaple byla zbudována v jednoduchém gotickém stylu, půdorys má podobu kříže. Základní kámen položil 25. dubna 1856 hrabě Václav Linker z Lucemviku, pán ze Lnář. Stavba byla ale dokončena a vysvěcena r. 1863. V kapli byly slouženy několikrát do roka fundační mše svaté. Okolo kaple byly vysázeny lípy a také zde byl zbudován hřbitov. Hřbitov byl již používán od r. 1680. V r. 1887 byla na hřbitově postavena úmrlčí komora (márnice). Uprostřed hřbitova stojí železný kríž.
Kadovský viklan - Viklan se nachází v malém lesíku naproti Obecnímu úřadu v Kadově. Je to velký žulový kámen, který svým těžištěm spočívá na vyčnívající skále. S tímto kamenem se dalo velmi snadno pohybovat. Vznik kamene se vysvětluje postupným zvětráváním horniny. Někteří archeologové spatřují v kameni obětiště starých pohanských bohů. Výška kamene je 1,5 m, jeho váha se pohybuje okolo 30 tun a obvod měří 11 m. Na konci 19. století byl Viklan násilně shozen a až do r. 1983 ležel na zemi. V tomto roce tým nadšenců pod vedením Ing. Pavla Pavla usadil Viklan na původní lože. Kámen na tomto místě setrval čtyři roky a pak byl znovu shozen. V r. 1987 byl opět dopraven na správné místo a opatřen klíny, které zabraňují pohybu a tím i úrazům ke kterým by mohlo při opětovném pádu dojít. Viklan byl prohlášen za chráněný přírodní výtvor.
Obří hrnce v žulových kamenech - Dalším populárním žulovým úkazem je obrovský žulový kámen s několika miskovitými prohlubněmi, který se nachází ve vršku Vysokém, který leží mezi Kadovem a Málkovem na východ od silnice. O tomto kameni se vypráví, že na něm sv. Vojtěch hlásal učení Kristovo v naší krajině a unaven usnul. Další kameny, které jsou rovněž známé miskovitými prohlubněmi, se nachází ve vršku Hora, který se nalézá za Kadovem směrem na Vrbno na jih od silnice. Hora s nejvyšším geodetickým bodem v drívější době nabízela nádhernou vyhlídku do kraje. Dnes je toto místo zarostlé vysokým stromovím.
Poloha obce: mapa
Ubytování:
Stravování:
Další informace: www.kadov.net