Kapličky, boží muka a kříže

Kaple sv. Václava

Kaple sv. Václava byla obcí Slatina postavena v roce 1865 nákladem 300 zlatých. V krovu je umístěna malá vížka v níž se nachází zvon darovaný v roce 1837 Eduardem rytířem Daubkem. Zvon nese nápis „Ke cti a chvále sv. Václava, daroval majitel velkostatku, rytíř Dr. Eduard Daubek. Ulila Anna, dcera Karla Bellmonna v Praze 1837“. Původně zde visel zvon, který nesl nápis“Kunáš“, a když praskl, byl přelit. Uvnitř kaple je socha ubičovaného spasitele (Ecce homo), kterou prý v dražbě za půl tolaru koupil rychtář Ladman. Pochází ze zrušeného kláštera horažďovického. Na zdi se nacházel obraz sv. Václava darovaný též rytířem Daubkem a pravděpodobně malovaný jeho chráněncem malířem Františkem Bohuslavem Doubkem. Ještě prý se zde nacházel obrázek Panny Marie přenesený z původních božích muk. Dnešní kaplička byla postavena v roce 1865 na místě staré, již značně rozpadlé kapličky, která byla menší a měla čtvercový půdorys. Tato stavbička je již ve vojenské mapě z roku 1780 i později v mapě stabilního katastru r. 1834. Původně prý na tomto místě stávala boží muka s obrázkem Panny Marie.

Kaplička sv. Barbory

Kaplička sv. Barbory „Na Hradcích“ je zděná, barokní výklenková kaplička postavená na návrší u lomu vlevo při silnici do Chanovic. Pochází pravděpodobně z konce 18. století. Kdysi pod ní byla studánka a v době sucha k ní chodívala procesí. Prosebníci, podle tradice, museli z ní všechnu vodu vylít ven, aby přivolali déšť. Sv. Barbora je patronkou horníků, takže zasvěcení této kpličky je pravděpodobně spojeno s těžbou kamene v lomu a okolí. Deskový obrázek sv. Barbory maloval akad. malíř Josef Fencl z Prahy.

Kaplička sv. Václava

Výklenková kaplička sv. Václava je vestavěna do rohu bývalé panské zdi při cestě vedoucí do Čečelovic a Slivonic. Připomíná existenci „zámecké“ kaple., která bývala součástí panského sídla rodu Zábořských z Brloha a později i Kunášů z Machovic. Výška do zdi vestavěného výklenku připouští údaj, že v něm bývala umístěna socha ubičovaného Krista.

Kříže

Kříž z roku 1837 na morovém hřbitově (má ještě letopočet 1935, kdy byl opraven) připomíná velkou morovou ránu, která v roce 1680 – 1681 postihla České království a nevyhnula se ani Slatině. Ještě před sto lety bylo možné na morovém pohřebišti, na němž kříž stojí, napočítat 22 hrobů. Nejvíce obětí bylo z gruntu rodiny Vyšehradů, kde zemřelo 111 lidí. Obětí tohoto moru se stal i kadovský farář Ignác Hladík, který zemřel u Slatiny, kam právě jel vykonat poslední pomazání k umírajícímu. Morový hrob s křížem leží vlevo při cestě do Kadova a pro děti jdoucí do kadovské školy býval vždy „strašidelným“ místem.

Kamenné kříže jsou postaveny na několika místech v obci i mimo ni. Před stavením „U Fialů“ při cestě k Chanovicům stojí kříž z roku 1883, proti skládce lomu stojí po levé straně menší kamenný kříž z roku 1918, připomínající ukončení I. Světové války. Krásný kamenný kříž je postaven při silnici na Svéradice. Stojí vlevo před obcí , je reliéfně zdoben a nese letopočet 1888. Významné místo zaujímá kříž „U Topolu“, který stojí na křižovatce cest Slatina – Čečelovice a Svéradice – Kadov. V roce 1848 jej nechal postavit František Prokopius jako ýraz díků Pánu Bohu. Když jednou u kříže odpočíval , zdál se mu sen, jak leze po dlouhém žebříku do nebe. Jako velmi pobožný člověk viděl takto příjemnou vizi sého posmrtného života. Topol, dnes krásný mohutný strom, byl zasazen slatinským pastýřem Pechem. „U Pána“, tak se nnazývá místo v Hrašticích směrem na Čečelovice, kde byl v oce 1680 pochován neznámý pán. Jel tudy na koni a náhle, zřejmě stižen morem, zemřel. Občané jej na místě úmrtí pochovali a zasadili zde šípkový keř. Toto pietní místo nebývalo obděláváno.