Kapličky, boží muka a kříže
Kaple sv. Václava
Kaple sv. Václava byla obcí Slatina postavena v roce 1865 nákladem 300 zlatých. V krovu je umístěna malá vížka v níž se nachází zvon darovaný v roce 1837 Eduardem rytířem Daubkem. Zvon nese nápis „Ke cti a chvále sv. Václava, daroval majitel velkostatku, rytíř Dr. Eduard Daubek. Ulila Anna, dcera Karla Bellmonna v Praze 1837“. Původně zde visel zvon, který nesl nápis“Kunáš“, a když praskl, byl přelit. Uvnitř kaple je socha ubičovaného spasitele (Ecce homo), kterou prý v dražbě za půl tolaru koupil rychtář Ladman. Pochází ze zrušeného kláštera horažďovického. Na zdi se nacházel obraz sv. Václava darovaný též rytířem Daubkem a pravděpodobně malovaný jeho chráněncem malířem Františkem Bohuslavem Doubkem. Ještě prý se zde nacházel obrázek Panny Marie přenesený z původních božích muk. Dnešní kaplička byla postavena v roce 1865 na místě staré, již značně rozpadlé kapličky, která byla menší a měla čtvercový půdorys. Tato stavbička je již ve vojenské mapě z roku 1780 i později v mapě stabilního katastru r. 1834. Původně prý na tomto místě stávala boží muka s obrázkem Panny Marie.
Kaplička sv. Barbory
Kaplička sv. Barbory „Na Hradcích“ je zděná, barokní výklenková kaplička postavená na návrší u lomu vlevo při silnici do Chanovic. Pochází pravděpodobně z konce 18. století. Kdysi pod ní byla studánka a v době sucha k ní chodívala procesí. Prosebníci, podle tradice, museli z ní všechnu vodu vylít ven, aby přivolali déšť. Sv. Barbora je patronkou horníků, takže zasvěcení této kpličky je pravděpodobně spojeno s těžbou kamene v lomu a okolí. Deskový obrázek sv. Barbory maloval akad. malíř Josef Fencl z Prahy.
Kaplička sv. Václava
Výklenková kaplička sv. Václava je vestavěna do rohu bývalé panské zdi při cestě vedoucí do Čečelovic a Slivonic. Připomíná existenci „zámecké“ kaple., která bývala součástí panského sídla rodu Zábořských z Brloha a později i Kunášů z Machovic. Výška do zdi vestavěného výklenku připouští údaj, že v něm bývala umístěna socha ubičovaného Krista.
Kříže
Kříž z roku 1837 na morovém hřbitově (má ještě letopočet 1935, kdy byl opraven) připomíná velkou morovou ránu, která v roce 1680 – 1681 postihla České království a nevyhnula se ani Slatině. Ještě před sto lety bylo možné na morovém pohřebišti, na němž kříž stojí, napočítat 22 hrobů. Nejvíce obětí bylo z gruntu rodiny Vyšehradů, kde zemřelo 111 lidí. Obětí tohoto moru se stal i kadovský farář Ignác Hladík, který zemřel u Slatiny, kam právě jel vykonat poslední pomazání k umírajícímu. Morový hrob s křížem leží vlevo při cestě do Kadova a pro děti jdoucí do kadovské školy býval vždy „strašidelným“ místem.
Kamenné kříže jsou postaveny na několika místech v obci i mimo ni. Před stavením „U Fialů“ při cestě k Chanovicům stojí kříž z roku 1883, proti skládce lomu stojí po levé straně menší kamenný kříž z roku 1918, připomínající ukončení I. Světové války. Krásný kamenný kříž je postaven při silnici na Svéradice. Stojí vlevo před obcí , je reliéfně zdoben a nese letopočet 1888. Významné místo zaujímá kříž „U Topolu“, který stojí na křižovatce cest Slatina – Čečelovice a Svéradice – Kadov. V roce 1848 jej nechal postavit František Prokopius jako ýraz díků Pánu Bohu. Když jednou u kříže odpočíval , zdál se mu sen, jak leze po dlouhém žebříku do nebe. Jako velmi pobožný člověk viděl takto příjemnou vizi sého posmrtného života. Topol, dnes krásný mohutný strom, byl zasazen slatinským pastýřem Pechem. „U Pána“, tak se nnazývá místo v Hrašticích směrem na Čečelovice, kde byl v oce 1680 pochován neznámý pán. Jel tudy na koni a náhle, zřejmě stižen morem, zemřel. Občané jej na místě úmrtí pochovali a zasadili zde šípkový keř. Toto pietní místo nebývalo obděláváno.
Pomníky ve Slatině
Pomník prezidenta T.G.Masaryka
Tento pomník má zajímavou historii. První slavnost jeho odhalení se konala 18. července 1937 a druhá o deset let později 1. června 1947. Za II. světové války musel být totiž pomník poražen a veškeré stopy po něm smazány. Ti občané, kteří tento potupný a nechtěný akt museli v roce 1941 provést, však nápisovou žulovou desku, která tvořila spodní část pomníku, zachránili a zakopali, aniž ji poškodili. Udělali dobře, při obnově pomníku byla použita a je alespoň vzpomínkou na pomník první.
První slavnost odhalení pomníku T.G.Masaryka se konala 18. července 1937. Na rozcestí chanovické a kadovské cesty byla postavena slavobrána, druhá pak u hasičské zbrojnice. Průvod účastníků, ve kterém byli krojování sokolové, šest hasičských sborů, selská jízda, legionáři i skupiny slatinských občanů a mládeže v krojích, se seřadil na svéradické silnici a za zvuků hudby dorazil k pomníku padlým v I. světové válce. Hlavní projev přednesl ruský legionář mjr. Drápela z Vimperka. Následovaly básně místních dětí, hudba p. Vachušky zahrála "Píseň od Zborova" a hymny. Potom se průvod vydal k pomníku T.G.Masaryka, který byl postaven před Průchovic hostincem. Za zvuků hymny byla vztyčena státní vlajka, opět promluvil mjr.Drápela a další řečníci. Nato poděkoval učitel Jaroslav Vaněček všem přítomným za účast a předal pomníkk do péče obce. Následovalo slavnostní defilé všech účastníků a slavnost byla ukončena. Jako by snad slatinští občané tušili, že prezident Osvoboditel již mezi námi dlouho nepobude. Zemřel za dva měsíce, 14. září 1937.
Druhá slavnost odhalení Masarykova pomníku se konala 1. června 1947. Pro tuto slavnost zvolili organizátoři stejný scénář jako před deseti lety. Obě slavobrány byly postaveny na stejných místech, i průvod se seřadil opět na silnici ke Svéradicům a odpochodoval k pomníku padlým. Slavnostní projev přednesl štábní kapitán Josef Jiřík z Klatov, hudba pana Krůty zahrála píseň "Ktož jsú Boží bojovníci" a průvod se přemístil k pomníku prezidenta Osvoboditele. Jeho spodní část (část původního pomníku) byla zahalena státní vlajkou. Nový pomník vysokého, kónického tvaru z přírodní žuly s bustou TGM byl dílem místních kameníků. Za zvuků hymny byla vztyčena vlajka a štábní kapitán Jiřík odhalil desku pomníku, ke které četa hasičů položila věnec. Následovaly básně přednesené místními školáky a jednatel hasičů p. Jaroslav Benedykt z čp. 4 předal pomník do péče obci. Závěrečným defilé účastníků byla slavnost ukončena.
Pomník padlým v I. světové válce
Slatinský pomník patří svým uměleckým provedením k velmi zdařilým památníkům padlých. Zhotovila jej kamenická firma J. Trčka z Blatné (stejně jako pomník ve Svéradicích) za 8800 Korun. Podobizny a pamětní desky umístěné na pomníku stály 1044 Korun, mříž kolem pomníku 2600 K, materiál a jiné výdaje 1956 K. Celkem 14400 K. Kamenné obrubníky a sloupky zhotovil kameník Josef Klepsa. Iniciátorem stavby byl sbor dobrovolných hasičů, hlavně jeho předseda Karel Barák z čp. 25 a jednatel sboru učitel Jan Turek. O umístění tohoto pomníku se vedly v obci velké spory. Bylo ustaveno dvanáctičlenné komité v čele se starostou obce p. Šilhavým, které pak tajným hlasováním vybralo dnešní místo. Býval tam bažinatý rybníček, který byl zavezen a celé okolí upraveno. Na stavbu pomníku přispěli nejvíce slatinští rodáci žijící v Americe, kteří poslali 7758 K, sbírka mezi občany vynesla 673 K.
Slavnost odhalení pomníku se konala 3. července 1921 a byla opravdu velkolepá. Byly postaveny dvě slavobrány, ověnčeny vozy, připravena zahrada na odpolední veselici a na většině stavení, která byla též ozdobena, visely československé prapory. Přijeli sokolové, legionáři, hasiči a velké množství lidí. Průvod se seřadil u školy, vpředu šla hudba, za ní československý a americký prapor, drůžičky, sokolové a další krojované skupiny. Starosta obce pronesl slavnostní projev, legionář Vachuška sejmul roušku, jíž byl pomník zahalen, byla zahrána národní hymna, předneseny básně – a spustil se liják. Vše bylo nasměrováno do zahrady, kde měl program pokračovat, ale protože déšť neustával, pokračovalo se v hospodě p. Hlaváče konala i závěrečná taneční veselice. Až na počasí vše se velmi pěkně povedlo a dlouho se na tuto slavnost vzpomínalo.
Jména padlých a nezvěstných občanů Slatiny v I. světové válce:
- Benedykt Jan, kameník, padl v Itálii 1917,
- Benedykt Jan, zedník, padl v Rusku 1916,
- Dušner Alfréd, obchodní příručí, padl v Rusku 1917,
- Holeček Josef, pekař, padl v Rusku 1914,
- Kelíšek Alois, zemědělec, nezvěstný v Rusku,
- Klepsa Josef, zemědělec, zemřel v Chrudimi 1918,
- Klepsa Josef, kameník, padl v Itálii 1916,
- Klokan Josef, kameník, zemřel ve vojenské nemocnici v Písku,
- Krůta Karel, zemědělec, zemřel na následky zranění doma 1917,
- Peška Jan, zemědělec, zemřel ve Štýrsku 1917,
- Sabath Josef, obchodní příručí, padl v Rusku 1917,
- Šilhavý Karel, zemědělec, nezvěstný v Rusku,
- Švec Josef kameník, zemřel v Rusku 1916,
- Valach Jan, kameník, zemřel na následky zranění doma 1919,
- Vaněček Jan, zemědělec, padl v Rusku 1914,
- Vaněček Karel, zedník, padl v Rusku 1915,
- Vaněček Václav, zemědělec, padl v Rusku 1915,
- Zoubek Václav, zemědělec, zemřel ve vojenské nemocnici v Písku 1918.
Počtem 18 obětí padlých, zemřelých a nezvěstných se Slatina zařadila na první místo v soudním okrese horažďovickém. Z obce narukovalo na frontu celkem 61 mužů, což bylo 19% obyvatelstva obce (321 obyvatel) a oněch 18 obětí představuje 31% mrtvých z počtu narukovaných a 5,6% z počtu všech obyvatel Slatiny. V celém okrese horažďovickém bylo 3306 vojínů, což bylo 16% všeho obyvatelstva, padlých a zemřelých 576, tj. 2,8% obyvatelstva. Slatina měla přesně dvakrát více.
Slatinské rybníky
Renčín - V současné době největší slatinský rybník o rozloze 2,3 ha leží nedaleko obce při cestě směrem na obec Dobrotice u bývalé pískovny. Založen byl v létě roku 2007. Vodu získává z potoka ze Slatiny a od Dobrotic. Voda z něho odtéká do níže položeného rybníka Kutil.
Nový - Rybník o rozloze 0,70 ha leží nad obcí pod lomem Průmyslu kamene Příbram ve směru na Chanovice. V dřívějších dobách byl napájen z malých rybníčků ležících nad ním (Podhradský, Hradský a Jordán). Jordán byl nejvýše položeným "nebeským" rybníkem této rybniční soustavy s rozlohou 0,25 ha. Nacházel se na místě zvaném "na Hradcích" a voda z něho odtékala do níže položeného rybníka Hradský. Rybník Hradský měl rozlohu 0,05 ha a nacházel se na místě dnešního kamenolomu. Podhradský rybník byl nejníže položeným "nebeským" rybníkem, který zásoboval vodou rybník Nový. Měl rozlohu 0,20 ha a ležel v místech kde v současné době stojí administrativní budova Průmyslu kamene Příbram. Pod rybníkem Nový se dříve nacházela Sázka pod Novým. Rybník o rozloze 0,05 ha. Sázka ležela za vsí, vpravo od silnice na Chanovice.
Krůtovský (Krůťák) - Má rozlohu 0,18 ha a leží vlevo při cestě do Kadova. Pojmenován byl po sedláku Krůtovi, kterému kdysi patřil. Vodu získává z okolních polí. Voda z něho odtéká Mráčovským potokem.
Dubí -
Dudák - Rybníček s rozlohou 0,13 ha. Vodu získává z rybníka Nový.
Slatinská dvorská sázka (Kandrovský) - Leží před obcí ve směru na Čečelovice. Má rozlohu 0,15 ha. Voda z něho dříve odtékala do Slatinského velkého rybníka, nyní do rybníka Stašín u Svéradic. Slatinský velký rybník se nacházel jihovýchodně od obce a vodu dostával z polí, bažin a slatinských dvorských sázek. Voda z něho odtékala přes rybník Kunáš do Stašína u Svéradic. Zpráva o něm je již z roku 1454. Rybník měl rozlohu 12,12 ha a zrušen byl v roce 1888. Jeho hráz, která byla srovnána, je stále patrná v místech, kde je v otevřené stoce zbudován můstek. Rybník Kunáš byl vybudován rodem Kunášů z Machovic v roce 1738. Nacházel se pod rybníkem Slatinský velký, z něhož také získával vodu. Měl rozlohu 1,58 ha a zrušen byl v roce 1876.
Májovka - Rybníček s rozlohou 0,13 ha.
Mlýnský (Kutil) - Rybník o rozloze 0,47 ha leží u bývalého mlýna Kutil při cestě do Dobrotic (turistická modrá značka). Teče do něho voda ze slatinských a dobrotických rybníků a odtéká do svéradického rybníka Mlýnský.
Archivní mapa: II. vojenské (Františkovo) mapování z let 1836-1852, měřítko 1:28 800)
© 1st (2nd ) Military Survey, Section No. W/13/II, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna
© Laboratoř geoinformatiky Univerzita J.E. Purkyně
© Ministerstvo životního prostředí ČR