Historie hasičského sboru

Výročí 100 let Sboru dobrovolných hasičů ve SlatiněHistorie hasičstvíSDH Slatina má staletou tradici. Již v roce 1755 vydala císařovna Marie Terezie patent, kterým stanovila řády pro hašení ohně pro země Koruny české. Podle těchto patentů se mimo jiné na vesnicích , kde dosud nebyly, musely budovat návesní rybníčky a stavět zvoničky, dnešní kapličky, sloužící k oznamování požárů. Počátky dobrovolných hasičských sborů jsou známy až po roce 1848. První český sbor vznikl v roce 1864 ve Velvarech a podle něho vznikaly další sbory.

V okolí Slatiny se hasičské sbory začaly ustavovat kolem roku 1880, např. ve Svéradicích byl sbor založen v roce 1892. Ve Slatině byl sbor založen poměrně pozdě, až v roce 1905. Příčinou toho byla asi stavba nákladné budovy školy, která slatinské popatníky značně vyčerpávala. O založení hasičského sboru se však stále více usilovalo a hlavním iniciátorem hasičské myšlenky se stal učitel Josef Drnek. Dne 22. ledna 1905 pořádali slatinští mládenci věneček ve prospěch založení sboru, kterému do vínku darovali výtěžek 48 Kčs 68 haléřů. Věci se ujalo obecní zastupitelstvo, které se na schůzi 4. února 1905 rozhodlo finančně podpořit založení sboru.

Na podnět Josefa Drnka a starosty Pavla Švece byla 5. února svolána veřejná schůze do hostince Pavla Švece, na které o významu hasičství promluvil učitel Alois Vlk z Chanovic. Na této schůzi se do sboru přihlásilo 18 přítomných za členy činné a 18 za členy přispívající. Usnesením čj. 32432 c. a k. místodržitelství Království českého ze dne 15. února 1905 bylo povoleno zřízení sboru. Tím byl spolek pod názvem "Sbor dobrovolných hasičů ve Slatině" v měsíci únoru roku 1905 založen. Na den 12. března 1905 byla svolána první valná hromada sboru, na které byli zvoleni první funkcionáři. Starostou sboru byl zvolen Antonín Češka, řídící učitel ve Slatině, velitelem František Vyšehrad, náměstkem velitele Antonín Barák, přísedícími výboru byli zvoleni Jan Krůta a Jan Valach, náhradníky Josef Vachuška a Josef Klepsa, revisory účtů František Šilhavý a Hynek Sabath. Výbor pak zvolil učitele Josefa Drnka jednatelem a pokladníkem a Václava Vachušku přehlížitelem náčiní.

Obecní zastupitelstvo sbor dobrovolných hasičů všestranně podporovalo. Hned po ustavující valné hromadě objednalo a zakoupilo od firmy Smekal v Praze - Smíchově čtyřkolovou potažní stříkačku a 80 metrů hadic se vším příslušenstvím, dva žebříky a vyzbroj pro 20 činných členů, vše za cenu 1700 Kčs. Kromě toho obecní výbor objednal plátno na ušití 20 pracovních obleků, které ušil krejčí Renč z Chanovic. Na schůzi 29. března 1905 se výbor usnesl, aby sbor přistoupil za člena "Župní hasičské jednoty na českém jihozápadě" se sídlem v Horažďovicích.

Slavnost svěcení nové stříkačky

Asi málokterý již dříve založený hasičský sbor se mohl pochlubit tím, že za pár týdnů po svém ustanovení mohl posvětit novou stříkačku. slatinský ano. A tak nadešel den, kdy novotou se lesknoucí stříkačka měla být posvěcena. Byla jím neděle 16. června 1905. Byly rozeslány pozvánky a za kmotru nové stříkačky byla jednohlasně navržena paní velkostatkářka chanovického panství, urozená paní Pavlína Schmiedlová, kterou pak při svěcení doprovázela její dcera Anna, šlechtična z Goldecků. Občané obce byli vyzváni, aby svá stavení vyzdobili prapory v národních barvách, vyslali co nejvíce družiček, a pokud možno oblékli se do selských krojů. Byly postaveny dvě slavobrány, jedna proti cestě od Kadova a Bezděkova, na které byl nápis "Bližšímu k ochraně - vlasti k oslavě," druhá u Baráků, která nesla nápis "Svorně vpřed - hasičům čest".

Světitelem stříkačky se stal důstojný pan farář Pavel Hille z Kadova, dále byla objednána 11členná hudba pana Adámka. K odpolední slavnosti byla připravena zahrada pana Vachušky (U Hejtmánků), který ji nezištně zapůjčil. Povozy na dovoz světitele a přívoz chvojí dal pan velitel sboru. Slavnost mohla začít - jen aby přálo počasí.

V neděli 14. června se Slatina probudila do sluncem zářícího dne. Červená stříkačka ozdobená věnci a kyticemi stála před kaplí na návsi. K slavnosti se sešly stovky občanů ze Slatiny i z celého okolí, hasiči z 11 okolních sborů a mnoho pozvaných hostů. Místní činitelé spolu s družičkami a skupinou krojovaných selek a sedláků přivítali kmotru, urozenou paní Schmiedlovou a baronku Goldeckovou z Chanovic a pana faráře Hilleho z Kadova. Průvod se seřadil před hostincem "U Hvězdy" (s tímto vznešeným názvem hostince pana Švece se setkáváme poprvé a naposledy) a odebral se ke kapli. Po přivítání malou družičkou Antonií Kohelovou a slavnostních projevech byla stříkačka panem farářem Hillem posvěcena a následovala pobožnost v místní kapli. Patronka, urozená paní schmiedlová, popřála sboru a všem hasičům hodně zdaru, byla zahrána píseň "Kde domov můj" a stovky účastníků se za doprovodu řízného pochodu vydaly na místo zahradní slavnosti, která se konala v zahradě pana Vachušky. Když čelo průvodu se blížilo k zahradě, byl jeho konec ještě před kaplí na návsi. Takové množství lidí Slatina nikdy nezažila.

Dne 1. září 1905 byl starosta sboru, učitel Antonín Češka, dán na dočasný odpočinek a novým starostou byl dočasně zvolen jeho kolega učitel Josef Drnek, dosavadní jednatel a pokladník sboru. Dne 7. ledna 1906 byl na valné hromadě novým starostou sboru zvolen František Vyšehrad, ředitelem Karel Barák. Na této valné hromadě padl návrh, aby při sboru byl založen ochotnický soubor, jelikož divadlo by mohlo být i určitým zdrojem peněžních příjmů. Tento návrh byl skutečně realizován a pod vedením učitelů Josefa Turka a Josefa Drnka byla nacvičena a v neděli 18. března v 19:30 hod. v hostinci pana Švece sehrána hra "Schovanec a schovanka". První divadelní představení se ve Slatině stalo skutkem.

První veřejné cvičení konal sbor 22. července 1906 a toto cvičení pojal opravdu slavnostně. Dopoledne se celý sbor zůčastnil v Kadově mše svaté, odpoledne pak přivítal 16 hasičských sborů, účastníků cvičení. Po slavnostním přivítání byla předvedena pořadová cvičení, lezecká cvičení se žebříky, cvičení se stříkačkou a na závěr poplach na stavení rolníka Václava Vachušky. V zahradě p. Josefa Vachušky (Hejtmánka) se pak opět tančilo, "hasila žízeň" a po soumraku se pokračovalo v hostinci pana Švece.

Ke svému prvnímu požáru, který 15. října vypukl v obci Pole, hasiči odjeli s novou stříkačkou a vedli si velmi dobře. Zanedlouho vyzkoušeli své schopnosti při dalším požáru, při kterém shořela stodola p. Matěje Lomického a obytné stavení Františka Rodiny v Chanovicích. Při obou požárech, jak v Poli, tak v Chanovicích, bylo zabráněno jejich rozšíření na okolní budovy.

V roce 1907 bylo postaveno nové hasičské skladiště, které ještě stále dnes slouží jako "Hasičská zbrojnice". Bohužel, tak jako při stavbě školy, tak i při této stavbě projevovali někteří občané svoji nepřízeň vůči hasičskému sboru a stavby se nezůčastnily.Vrcholem pak bylo, když hasiči vysázeli na návsi i v přilehlých ulicích 50 lip, které jednatel sboru, učitel Josef Pešek, zakoupil v Čekanicích a někteří občané lípy zasazené v blízkosti svých stavení přelámali a vytrhali. Ani tato nepřízeň neodradila slatinské hasiče v pokračování na cestě pokroku a uvědomění. Sehráli další divadlo a koncem roku 1907 založili sborovou knihovnu.

Nová hasičská stříkačka

I když stará ruční stříkačka stále ještě dobře sloužila, bylo rozhodnuto koupit novou, motorovou, která daleko lépe bude vyhovovat potřebám rychlého a efektivnějšího zásahu při požáru. Byly pořádány různé akce, jednotlivci i pojišťovny přispěli peněžitými dary a obecní zastupitelstvo se zřeklo podílu z nájmu honitby ve prospěch zakoupení nové stříkačky. Své nabídky přednesli výrobci stříkaček od následujících firem: Vystrčil, Stratílek, Mára, Smekal, Erbert, Hrček a Neugebauer. Výběr dodavatele byl proveden ofertním řízením a nejvíce se zamlouvala nabídka firmy Hrček a Neugebauer. Se zástupci firmy byla sepsána kupní smlouva, podle které firma dodá stříkačku Tatra 33HP s příslušenstvím a 140 metry hadic včetně elektrického osvětlení, vše za 20 900 Kčs. 19. února 1934 byla stříkačka dodána a zkušebním komisařem Č.Z.H.K Ing. Parmou přezkoušena. Fungovala výborně, cvičně se hasila stodola čp. 28 U Hejtmánků. Ale již 16. dubna zasáhla nová stříkačka"na ostro" při požáru stodoly pana Šilhavého v Dobroticích. Stroj pracoval bezvadně a dodával vodu na vzdálenost 220 metrů dvěma proudy. Při požáru i po něm byla předmětem obdivu všech zůčastněných hasičů.

Dne 27. května 1934 se konala slavnost předvedení nové motorové stříkačky Sboru dobrovolných hasičů ve Slatině. Ve 13 hodin uvítal domácí sbor 4 sousední sbory z Blatenské župy a 9 sborů ze župy Mayerovy. Nejpočetněji byl zastoupen svéradický sbor, který ke slavnosti vyslal 35 uniformovaných hasičů. U pomníku padlým byli účastníci slavnosti přivítáni starostou sboru Karlem Barákem a dalšími řečníky. Po zahrání hymny byla nová stříkačka předvedena - a výborně. Bylo stříkáno třemi proudy, jedním na čp. 29, druhým na čp. 30 a 31 a třetí stříkal na čp. 49. Závěrečná veselice se konala v panské zahradě. Slatinský sbor se stal prvním v okolí, který vlastnil motorovou stříkačku, druhým sborem byly Chanovice, které její zakoupení slavily o rok později.

Starostové (předsedové) a velitelé sboru

Starostové: Antonín Češka (1905), František Vyšehrad (1906), Václav Vachuška (1907-1921), Jan Švec (1922-1923), Václav Kandr (1924-1929), Karel Nováček (1930-1934), Karel Barák (1935-1936), František Švec (1937-1938), František Benedykt (1939-1957), František Malý (1958-1964), Josef Šolc (1964-1966), Josef Kohel (1966-1968), Karel Klepsa (1969-1971), Karel Jedlička (1972-1999), Jiří Renč (1999-dosud)

Velitelé: František Vyšehrad (1905-1907), Karel Barák (1908-1922), Karel Nováček (1922-1924), Jan Vachuška (1924-1930), Josef Volmut (1930-1932), František Benedykt (1932-1937), František Malý (1937-1946), Vojtěch Vaněček (1946-1948), František Malý (1948-1958), Karel Benedykt (1958-1964), Vojtěch Vaněček (1964-1966), Eduard Renč (1966-1994), Roman Machovec (1995-dosud)

Členové hasičského sboru ve Slatině

Příjmení a jméno Narozen Členem od roku
Běloch Václav 1953 1973
Benedykt Josef 1958 1981
Brůha Josef 1957 1987
Chaloupka Martin 1972 1992
Hájek Jíří 1971 1999
Harášek Ladislav 1922 1952
Jedlička Karel 1968 1995
Jedlička Karel 1946 1970
Kandr Jaroslav 1951 1973
Kandr Pavel 1974 1995
Kolář Karel 1946 1974
Kovář Václav 1957 1981
Krůta Jan 1929 1952
Ladman Václav 1971 1991
Machovec Roman 1965 1987
Martinec Jiří 1983 2002
Martinec Miroslav 1955 1975
Pastejřík Karel 1971 1994
Pastejřík Karel 1950 1975
Renč Eduard 1939 1964
Renč Jiří 1967 1989
Růt Karel 1964 1992
Soukup Jaroslav 1954 1973
Soukup Miloslav 1955 1982
Šilhavý František 1950 1973
Šimon Karel 1963 1985
Šolc Václav 1951 1974
Vachuška Václav 1968 2011
Vaněček Jaroslav 1945 1968
Vaněček Václav 1949 1974
Vodička Jaroslav 1941 1964
Vodička Jaroslav 1966 1989
Vodička Václav 1970 1995

Požáry u nichž zasahoval Sbor dobrovolných hasičů Slatina

Požáry v obci Slatina

  • 1865 - zapálil blesk stavení u Ladmanů čp. 37
  • 1840 - vyhořelo stavení u Bernadů
  • 1850 - shořela dvě stavení u Žumpů
  • 1883 - 13. června zapálil blesk panský dvůr, který celý vyhořel
  • 1890 - vyhořelo stavení u Zedníčků (oheň způsobily děti)
  • 1911 - 16. července vypukl velký požár panské stodoly
  • 1929 - 21. června požár stavení u Vyšehradů
  • 1931 - 22. září požár stavení u Vyšehradů

Požáry, při kterých zasahoval Sbor dobrovolných hasičů Slatina

  • 1906 - požár obytného stavení františka Rodiny a stodoly M. Lomického v Chanovicích
  • 1907 - 16. května vypukl požár ve stavení Augustina Ladmana v Dobroticích
  • 1907 - 10. srpna velký požár ve Svéradicích (shořely statky Korbelových čp. 55, Fousových čp. 56 a Ryndových čp. 58
  • 1907 - 2. prosince požár ve Vrbně
  • 1911 - 16. července vznikl velký požár panské stodoly, který ohrožoval vedle stojící budovu nové školy, byl včas lokalizován, shořely vozy a stroje, požár hasilo 12 sborů
  • 1917 - požár stodoly v Málkově Lnářském
  • 1919 - 1. června požár v Holkovicích
  • 1929 - 21. června požár stavení u Vyšehradů ve Slatině
  • 1929 - 27. září požár u Zoubků ve Svéradicích, shořela střecha obytného stavení (hospoda a celá stodola)
  • 1929 - 7. října požár u p. Antonína Klečky v Holkovicích
  • 1931 - 24. září v pořadí již třetí požár u Vyšehradů ve Slatině
  • 1932 - 30. dubna požár v Málkově Lnářském
  • 1932 - 14. září požár stodoly u Rachů v Dobroticích
  • 1934 - 25. dubna požár obytného stavení u Kaplánků ve Velkém Boru
  • 1934 - požár malého obytného stavení u Klásků ve Svéradicích