Horažďovice

Barokní zámek - Město převzalo po polovině 13. století funkce krajského hradu Práchně. Zřejmě tehdy také vznikl městský hrad, který patřil Bavorům ze Strakonic. Při obléhání hradu a města roku 1307 zde zemřel nástupce Přemyslovců na českém trůnu Rudolf Habsburský. Ve 14. století Horažďovice drželi převážně páni ze Strakonic, dále v 15. století páni z Hradce, od roku 1458 bratři Jan a Racek z Kocova, kteří hrad přestavěli. Protože Racek se protivil zemským zákonům, byl hrad i město za válečných okolností vypleněn císařským vojskem. Poté Horažďovice získali Šternberkové, od 18. století patřil Mansfeldům, Vchynským a dalším rodům. Komplex patrových budov a budov se zvýšeným přízemím kolem pravoúhlého nádvoří, s nízkou hranolovou věží v sz. nároží a vjezdem do nádvoří od náměstí. Před věží malý dvůr s renesančními arkádami (původně byly na 3 stranách, 2 již zanikly). V zámecké kapli zachována původně raně gotická hradní vež - válcový donjon ze 13. století. Uvnitř hodnotný velký sál od Vlacha Salominiho se zrcadlovým stropem a výjevem bitvy u Vyšehradu (vznik kolem roku 1690). Na sz. konci ostrohu nad řekou zahrada z konce 17. století s šestibokým glorietem.

Kostel sv. Petra a Pavla - Na horažďovickém náměstí se nachází kostel sv. Petra a Pavla, vystavěný zde v letech 1260-1273 a roku 1316 částečně přestavěný. Kostel je otevřen denně od 17:30 před bohoslužbou, nebo i dle domluvy. Původní věž byla roku 1836 nahrazena věží novou. V letech 1991 - 2000 z popudu Spolku rodáků a přátel Horažďovic proběhla sbírka na obnovu zvonu. V roce 1993 zde byly umístěny nové zvony, zasvěcené sv. Václavovi a sv. Vojtěchu, spolu s původním umíráčkem z konce 15.století. Další zvon, věnovaný Mgr. Karlem Fořtem, je zasvěcený sv. Gorazdovi, novému patronu města, a do kostela byl umístěn v roce 1997. Poslední ze 4 zvonů, 980 kg vážící Petr a Pavel byl do města přivezen v prosinci 2000 a poprvé se všechny čtyři zvony slavnostně rozezněly nad městem o půlnoci z 31.12.2000 na 1.1.2001 v kompletním enharmonickém ladění F1 - Gis1 - H1 - D2. Uvnitř kostela můžeme obdivovat vzácnou gotickou křtitelnici v podobě kalicha a na oltáři pozdně gotickou Madonu z roku 1775.

Masné krámy - Za kostelem je několik Masných krámů (možné prohlédnout po předběžné dohodě), jichž tu do požáru v roce 1689 stály dvě řady proti sobě.

Klášterní kostel Panny Marie - Na Husově náměstí nelze přehlédnout ani klášterní kostel Panny Marie. Tento si můžete prohlédnout denně od 8:00 do 18:00. Původně tu stála kaple svatého Michala z roku 1330. Na jejím místě byl roku 1550 postaven kostel zasvěcený svatému Michalovi a klášter Minoritů. Od roku 1862 vlastnil objekt řád Školských sester, pro druhé světové válce sloužil celý objekt jako kasárna a nyní jako objekt několika školních a zdravotnických zařízení. V současné době je opět druhé patro hlavní budovy po rekonstrukci navráceno svému původnímu účelu a žijí a učí se tu sestřičky řádu de Notre Dame.

Radnice a Morový sloup - Na náměstí vlevo stojí budova radnice z roku 1927, která je již čtvrtou radniční budovou na stejném místě. Její předchůdkyně, vystavěná r. 1690, sloužila svému účelu 236 let! Dnes je zde sídlo Městského úřadu. Ze staré radniční budovy zůstal zachován kamenný znak města, který je umístěn v 1. patře radnice proti schodům a velká deska, která se v roce 1996 vrátila na svoje původní místo - na průčelí radnice. Přímo proti radnici stojí morový sloup Neposkvrněného početí Panny Marie z roku 1725, v roce 1994 překrásně zrestaurovaný, jen o kousek dále pak kamenná kašna z roku 1560.

Červená brána - Nedaleko náměstí se nachází třetí z městských bran a druhá nejstarší brána v České republice, Červená brána z roku 1252. Podle směru je někdy nazývána Pražskou branou. Před branou býval příkop přes padací most.